plk. Josef Kopřiva  

   Josef Kopřiva se narodil 9. srpna 1912 v obci  Vlkaneč, tehdy okres Čáslav . Vychodil 4 třídy obecné, 3 třídy měšťanské a 2 třídy odborné pokračovací školy a byl vyučen elektrotechnikem.

   V roce 1930 se po vojenském odvodu dobrovolně přihlásil do Školy pro odborný dorost letectva v Prostějově, která zajišťovala  předvojenský pilotní výcvik mladým a způsobilým uchazečům o službu vojenských pilotů . Tuto školu absolvoval v letech 1930 až 1932, poté narukoval k výkonu vojenské prezenční služby k letectvu československé armády. V roce 1934 absolvoval stíhací kurz a v roce 1937 kurz nočního létání. V československé armádě dosáhl hodnost rotného, v níž ho zastihla německá okupace 15. března 1939.

   10.června 1939 odešel ilegálně do Polska a odtud odplul do Francie, kde podepsal závazek ke službě v Cizinecké legii. Po vypuknutí 2. světové války byl z tohoto svazku vyvázán a stal se příslušníkem letectva československé armády, obnovovaných na francouzské půdě. Po přeškolení na francouzkou techniku na letecké základně v Chartres byl 1. května 1940 povýšen do hodnosti rotmistra letectva v záloze. S francouzskou stíhací skupinou bojoval na německo-francouzské frontě do 21. června 1940, podílel se na sestřelení německého bombardovacího letounu, za což byl vyznamenán francouzským Válečným křížem.

   Po kapitulaci Francie se lodí dostal nejprve do severní Afriky , odkud připlul 12. července 1940 do Liverpoolu ve Velké Británii. Již 26. července 1940 byl přijat do Dobrovolnické zálohy britského Královského letectva, 6. srpna 1940 byl přidělen jako pilot k 310.  čs. stíhací peruti, která se formovala na letecké základně Duxford. S ní  aktivně zasáhl do bitvy o Británii. 3. září 1940 byl jeho letoun sestřelen a popálený  seržant Kopřiva se zachránil padákem. K jednotce se vrátil  1. října 1940.

   U 310. peruti setrval do 13. prosince 1940, kdy zahájil působení u řady britských jednotek. Nejprve u 19. stíhací peruti, poté přešel k britskému nočnímu stíhacímu letectvu kde prošel školením u 54. operačně výcvikové jednotky, poté bojoval u britské 255. noční stíhací peruti , do 1. června 1942 u další britské jednotky -  68. noční stíhací peruti, která se stala největším působištěm československých nočních stíhačů. Následně i kvůli na stíhače relativně vysokému věku ukončil   aktivní bojové působení, do konce války působil jako důstojník Inspektorátu československého letectva se sídlem v Londýně.

   Za svoji bojovou činnost byl vícekrát vyznamenán. Za boje ve Francii obdržel zmíněný Válečný kříž,  dvakrát obdržel Československý válečný kříž, Československou medaili za chrabrost, Československou medaili za zásluhy 1. stupně, britskou Star 1939 – 1943 za Bitvu o Británii, aj.

   Do Československa se vrátil 16. srpna 1945. V poválečné československé armádě sloužil Josef Kopřiva v hodnosti štábního kapitána letectva jako velitel pomocné peruti Leteckého náhradního pluku, v roce 1948 byl převelen k  30. leteckému pluku.

   Dle vojenského záznamu 30. března 1948 zběhl, byla mu odebrána hodnost. Vrátil se do Anglie, kde byl od srpna 1941 ženatý s Winifred Edith Goodreid.

  Po návratu do Velké Británie pravděpodobně opět nakrátko vstoupil ke královskému letectvu, po ukončení závazku odešel do civilu. Pod pozměněným jménem Josef Goodreid, což bylo dívčí příjmení manželky, pracoval jako úředník.

  Dne 23. června 1976 Josef Kopřiva zemřel v Nottinghamu. V říjnu téhož roku byly jeho pozůstatky převezeny a uloženy do rodinného hrobu ve Vlkanči .

  Po rehabilitaci československých letců, kteří za druhé světové války bojovali na západní frontě byl 31. května 1991 povýšen do hodnosti plukovníka ve výslužbě in memoriam.

Celou fotogalerii naleznete v tomto odkazu:      Odhalení pamětní desky ve Vlkanči

Již dříve jsme na stránkách Zpravodaje Obce Vlkaneč publikovali dopis ing. Jana Goláně, který se zabývá historií našeho 1. a 2. zahraničního odboje. Citujeme z textu dopisu:

             „Z vaší obce pocházel významný bojovník za svobodu a letec RAF, pan plukovník Josef Kopřiva, stíhací pilot slavné 310. československé stíhací perutě RAF, nositel dvou československých válečných křížů 1939 a řady dalších čs. a spojeneckých vyznamenání, a jako jeden z malé hrstky (88 čs. pilotů) – přímý účastník rozhodující letecké Bitvy o Británii, při níž byl sestřelen a zraněn. Jedná se opravdu o top elitní osobnost našeho letectví i odboje a myslím si, že by jeho jméno mělo být v jeho rodné obci nějak viditelně připomenuto“.
Na dalších řádcích se dočtete o události jeho sestřelení…..
            "Ještě v nemocnici jej zastihl dopis anglické rodiny, která mu děkovala za to, že vyskočil mimo hustě osídlenou oblast.
„Svou duchapřítomností a odvahou jste se dokázal vyhnout našemu domku na shora uvedené adrese, když jste dnes ráno musel vyskočit. Zachránil jste tím život naší babičce, matce a dvěma malým děvčatům. My podepsaní, bychom Vám chtěli upřímně poděkovat a pozdravit ve Vás statečného a čestného člena RAF. Cokoliv pro Vás můžeme učinit, rádi uděláme, a kdybyste nás chtěl navštívit, byli bychom Vaší návštěvou velice potěšeni. Děkujeme Vám a Bůh Vás opatruj.“
            Který z německých pilotů „stodesítek“ si připsal sestřelení Sgt Kopřivy, zůstává otázkou, a to zejména z důvodu absence údajů o prostorech, kde k sestřelům došlo. Dle britských záznamů se obětí „stodesítek“ stalo sedm až deset britských pilotů."

 Dále čtěte:           Životopis plk. Josefa Kopřivy podle VHÚ (Vojenský historický ústav)