SDH Vlkaneč

O počátcích vzniku hasičského sboru, jeho problémech a úspěších se zachovaly originály zápisových knih od roku 1892 do roku 1935. Od té doby až do roku 1963 byly zápisové knihy vlivem válečných a dalších událostí zničeny.
Abychom pochopili vznik prvního hasičského sboru, musíme se přenést do doby před 150 lety. Tehdy byl náš stát součástí Rakousko-Uherska, naše vesnice byla meší, ale hlavně budovy byly dřevěné, krytiny doškové, svítilo se petrolejem a loučemi. To vše bylo nebezpečné a docházelo často k požárům i takovým, kdy shořelo i několik stavení najednou. Lidé hasili jen s tím, co měli po ruce - lopatami a vědry s vodou, ale když se živel rozběsnil, byli bezmocní a proto začali ustavovat na různých místech naší vlasti dobrovolné hasičské sbory.
V naší vesnici vznikl první sbor 24. ledna 1892. Měl 25 členů činných a 14 přispívajících. V roce 1893 zakoupila obec pro hasiče 26 přileb a pásů, 27 sekyrek, trubku pro trubače a čtyřkolovou stříkačku, která byla vysvěcena. Vlkanečský hasičský sbor prvně se stříkačkou zasahoval při požáru v Kozohlodech u pana Josefa Kutílka. V té době už měli členové také i plátěný oblek. Sbor od svého založení vyvíjel i různou činnost. Každý rok se konala cvičení se stříkačkou a nářadím, 27. ledna 1895 byl uspořádán první hasičský ples - výnos byl 8 zlatých.
Sbor žil z příspěvků členů a přispívajících, z příspěvků obce a darů dobrodinců (dnešních sponzorů) - tehdy to byl veleslavný zemský výbor, ředitel rakouské severozápadní dráhy a majitel velkostatku G. Jeníkov. Zakoupená stříkačka byla splácena až do roku 1900.
Členové hasičského sboru se také účastnili župních sjezdů, různých hasičských plesů v okolí, např. v G. Jeníkově. V roce 1900 si sbor zakoupil 13 kusů parádních čambar (blůzek) a čepic. V témž roce zasahoval i při velkém lesním požáru majitele knížete z Auersperku v "Doupově".
Od založení do roku 1914, kdy začala první světová válka, byl sbor u dvanácti požárů, např. v Kluckých Chválovicích u Fantů, v Kozohlodech u pana Václava Žaloudka, v Římovicích u hostinského Petříka a pana Chámy. V roce 1918, při požáru v Kozohlodech u pana Jana Kořínka, byla registrována první oběť - uhořelo dítě.
Velitelem hasičů byl po 21 let pan Josef Horák, po něm nastoupil Jan Zelený. Za ta léta lze shrnout, že sbor měl v průměru 13-15 členů činných a 5-10 přispívajících, ročně prováděl 3-5 cvičení se stříkačkou a pochodová cvičení, konal 2-3 schůze výboru a valnou hromadu. Hasiči chodili v uniformách na pohřby členů a rodinných příslušníků a na církevní slavnosti Božího těla a Vzkříšení Páně, pravidelně pořádali plesy a účastnili se župních sjezdů. Hasiči z Kozohlod byli zatím členy ve Vlkanči.
V roce 1918 zanikla Rakousko-Uherská monarchie, vzniklo Československo. V obci byl založen Sokol, začaly platit koruny. V roce 1924 se na výborové schůzi hasiči usnesli "by bratrsky si počínali a tykali si po vzoru sokolstva". 8. března 1925 pořádali hasiči a Sokol slavnost s průvodem na počest 75. narozenin pana presidenta Masaryka - toto byly první známky kulturního a tělovýchovného života, vznikl ochtnický spolek Záboj. 21. června 1925 se ve Vlkanči konal župní sjezd - účastnili se hasiči ze sborů Římovice, Kl. Chválovice, Přibyslavice, Dobrovítov, Damírov, Šebestěnice a Podmoky. Dopoledne se konala župní valná hromada, po společném obědě byl průvod kolem vsi, odpoledne veřejná cvičení a defilé s náčiním. Po skončení koncert v zahradě bratra Jana Horáka a večer "věneček" v hostinci. V tomto roce byl zřízen "Samaritský sbor" a byly zakoupeny tři lékárničky. Sbor se účastnil slavnosti položení základního kamene sokolovny v G. Jeníkově. V roce 1927 zasahoval u velkého požáru v Kl. Chválovicích, vyhořely zde tři domy (Kočička, Kutílek, Brebis). V následujícím roce 1928 shořelo ve Vlkanči číslo popisné 22 a 25, v Kozohlodech číslo popisné 7, 8 a 9. V roce 1930 bratr Jirák ve své strojírně zmotorizoval ruční stříkačku za 8470 korun. Ta byla tažena čtyřmi koňmi a osvědčila se při hašení požáru stodoly pana Mülnera na Chlumku a pana Holoubka. V roce 1932 byl sbor na slavnosti hasičů v Kozohlodech, kde mu byla předána motorová stříkačka. V těchto letech se pokouší sbor mimo jiné i o hraní divadel a pořádání "Silvestrů s kuplety a veselými scénkami".  

V roce 1946 byla při stavbě budovy národního výboru postavena i nová hasičská zbrojnice, kterou využívají hasiči dodnes. Sbor byl po celou dobu aktivní, zúčastňoval se mimo svých povinností, které se rozšířily o preventivní prohlídky a besedy s občany, i "Akcí Z" v obci, např. výstavby požární nádrže v roce 1958, stavbě osvětlení v roce 1966. V té době byl u sboru dobrý kroužek mládeže, který měl 15 členů a cvičili ho bratr Pařez a Vlk. Kroužek byl vyhodnocen jako nejlepší v okrese. Dále sbor pomáhal při budování kanalizace a hlavně na výstavbě kulturního domu v letech 1980-81. V roce 1982 se sbor rozšířil o 14 žen. 
  
 
Sboru se stále nedostávaly peníze a proto si vypomáhal výdělky jako v minulosti. Bylo to pořádáním maškarních plesů a průvodů obcí, pouťových a posvícenských zábav, sběrem železa, sušením sena pro JZD, pálením klestu v lese a pod. Za vydělané peníze sbor mimo jiné podnikal i několikadenní výlety po republice, společně s TJ pořádal a přispíval na oslavy MDŽ pro své členky. V roce 1982 ukončil funkci předsedy bratr Ladislav Zelený, novým předsedou se stal bratr Josef Časar, který tuto funkci vykonával až do 18. ledna 1991, kdy byl zvolen bratr Josef Formánek. Posledním předsedou, který vykonává svou funkci doposud je bratr Eduard Cháma. Sbor má v současnosti 61 mužů a 14 žen. Hlavní činnost sboru se v současné době, kromě obvyklých úkolů, zaměřuje na soutěže v požárním sportu. Na tyto soutěže byla vysílána družstva mužů, žen a dorostu s mnoha úspěchy - přivezli různé ceny a poháry, které zdobí požární zbrojnici.

Na závěr historického přehledu o hasičském sboru ve Vlkanči, připomeňme slova velitele sboru, bratra Václava Kořínka, z roku 1928, kde vyzývá své členy, aby "Jak při cvičení, tak při vycházkách, vystříhali se co nejvíce nápojů alkoholických, by nedála se hasičstvu ostuda" - konec citátu.